outdooring.cz / Outdoor články / Zvuky zvířat

Doporučujeme:

Zvuky zvířat

Ing. Pavel Pelz, CSc. je odborníkem na nahrávání hlasů zvířat, a to nejen ptáků, ale i savců, obojživelníků a hmyzu. Ve své edici Biophon vydává tématicky zaměřená CD s mnohdy unikátními zvukovými záznamy z volné přírody - možná je znáte z Českého rozhlasu. V následujícím textu osvětluje, co vše je třeba k "lovení zvuků" vědět o zvířatech i o nahrávací technice.

zvuky-zvirat-pelz1

Pavel Pelz "na lovu"

Některá CD můžete zakoupit i v našem eshopu.

Záznam hlasových projevů ptáků i ostatních zvířat v přírodě, vyžaduje splnění celé řady zvláštních a neobvyklých požadavků. Ty jsou mnohdy velice odlišné od běžného způsobu používání reportážního magnetofonu v rozhlasu. Je nutno se řídit různými podmínkami souvisejícími s třemi hledisky, a to s hlediskem biologickým, zásadami danými technickými vlastnostmi celého nahrávacího zařízení a hlavně rušivými vlivy a zvuky v přírodě. Biologickým hlediskem je zde míněna znalost souboru podmínek souvisejících s biotopem, způsobem života živočichů a s jejich hlasovou reakcí na různé situace. Nejdůležitější je vůbec daného živočicha poznat a nalézt. Čím lépe ho známe, zejména jeho chování a spolehlivě poznáme jeho hlasové projevy i za tmy, tím větší naději na úspěch máme. Je nutno se seznámit s jeho projevy a zvyklostmi v dané lokalitě. Vyžaduje to dlouhé hodiny pozorování v přírodě. Musíme znát období jeho aktivity a většinou, např. u ptáků dobu toku a hnízdění, u savců doby rozmnožování a říje. Totéž platí pro obojživelníky i hmyz. Tuto poznávací činnost je, podle živočišného druhu třeba vykonat v různých období roku, často v časných ranních hodinách a v mnoha případech v noci. Sovy jsou např. aktivní od prvních dní v roce, často za sněhu a mrazivých nocí nebo již v prosinci. Zpěvní ptáci mají vrcholnou aktivitu od prvních jarních dnů a často ještě před svítáním. V téže době, ale v noci, jsou také aktivní obojživelníci. Různé druhy savců mají různou dobu říje a většinou se jedná o noční hodiny. Hmyz bývá zvukově aktivní v teplém létě, některé druhy za slunečných dnů, jiné za teplých nocí.

Záznam zvuků v přírodě je práce velice náročná na čas, vyžadující nesmírnou trpělivost při mnohonásobně opakovaných a často i marných pokusech. Některé hlasy můžeme během roku zaslechnout jen v omezeném časovém úseku a další příležitost se nám naskytne až za rok, bude-li ovšem vhodné počasí.

Práce v terénu začíná většinou výběrem vhodné lokality. Podrobná znalost terénu velmi usnadní naši činnost. Je-li třeba nahrávku provést za šera nebo v noci, těžko můžeme počítat se zdarem, aniž se za světla dobře seznámíme s terénními podmínkami a překážkami. Např. jsou to skály, balvany, močály a bažiny. Znalost poměrně širokého okolí do vzdálenosti několika kilometrů je vhodná s ohledem na možnost se přizpůsobit situaci cest, silnic, železniční tratě, vesnic a měst, továren a jiných nežádoucích zdrojů hluku. Mnohdy je třeba věnovat mnoho času, fyzického úsilí, trpělivosti a předchozího pozorování i přípravy v terénu. Někdy je nutné nalezení vhodného přírodního úkrytu nebo si ho předem vybudovat a připravit. Nesmírně důležitou podmínkou je co nejlepší znalost sledovaného živočišného druhu, jeho zvyklostí, chování a oblíbených míst v dané lokalitě. Protože ve většině případů náš objekt ani nevidíme je spolehlivá znalost hlasových a zvukových projevů pro jeho vyhledání základním předpokladem. Nejsnadněji můžeme pochopitelně nahrát hlasy běžných pěvců v jarních měsících. Samozřejmě, že i denní hodina je pro nahrávku důležitá. Všeobecně nejvýhodnější pro takový záznam, také s ohledem na rušivé vlivy okolí, je časné ráno kolem třetí a čtvrté hodiny, i když mnoho ptáků se ozývá i dříve. Další výhodnou chvílí je doba před západem slunce. Někteří ptáci se ozývají ještě po západu slunce, např. červenky, nebo i během noci, jako sovy, rákosníci, cvrčilky a slavíci. Protože však záznam ptačích hlasů je metodou studia hlasových projevů pro potřeby ornitologie a etologie, je nutno se věnovat této práci nejen v období hnízdění, ale i v průběhu celého roku. Vždyť ptáci se hlasově projevují během celého svého života, někdy i před vylíhnutím z vajíčka. Předmětem záznamu jsou nejen zvukové projevy vokální povahy tvořené hlasovým ústrojím ptáků, ale i nevokální zvuky, tzv. instrumentální, jako například tleskot křídel holubů, lelků a sov, klapání zobáků čápů a sov a mekání bekasíny otavní, což je také zvuk mechanického původu. Dále jiné zvuky instrumentální povahy, jako například bubnování datlů nebo třesk paroží jelenů, ale i akustické projevy vznikající například za letu, tj. svištivý a vrzavý zvuk křídel apod. Kvalita hlasových projevů - podle lidských měřítek - je velice rozdílná. Od krátkých signálů a volání různého významu, z nichž některé nejsou omezeny roční dobou, až po úplný zpěv pěvců v období rozmnožování. Úkolem záznamu je také zaregistrování proměnlivosti projevu u jedinců téhož druhu v jediné lokalitě, ale i dialektu vzájemně vzdálených populací. To souvisí se skutečností, že pravý zpěv ptáků bývá vrozen jen částečně a ptáci se učí dalším motivům od jiných příslušníků svého druhu. Dokonce některé ptačí druhy přejímají hlasové projevy zcela odlišných druhů, tj. napodobují je. Kvalita zpěvu záleží tedy i na hustotě obsazení krajiny. V prostředí, kde je mezi ptáky větší konkurence, nacházíme i pilnější a kvalitnější zpěváky.

Zprvu jsem se věnoval jen nahrávkám ptačích zpěvů. Často jsem marně i dlouhé hodiny v noci čekal, na požadovaný zvuk a mezitím se ozvaly hlasy jiných živočichů. Po čase jsem si uvědomil, že jsem promarnil možnost záznamu vzácných zvuků vydávaných savci. Proto jsem začal provádět i nahrávky hlasů obojživelníků, savců i hmyzu. Zvláště hlasové a zvukové projevy savců většinou patří mezi náhodné záznamy. A tak vznikla i jakási sbírka hlasů naší zvěře.

Požadavky na nahrávací techniku jsou vskutku extrémní. Předpokladem je pochopitelně bateriový přenosný magnetofon. Snad největší rozdíl mezi nahráváním například lidského hlasu koncertního zpěváka ve studiu a nahráváním ptačího hlasového projevu nebo i jiných živočichů v přírodě, je ve vzdálenosti od mikrofonu a mohutnosti akustického zdroje. Zatímco koncertní zpěvák zpívá do mikrofonu ze vzdálenosti 10 - 20 cm, je nutno v přírodě provádět nahrávku ze vzdálenosti přibližně 10 až 30 a často i více metrů. Je to asi něco podobného jako pokus o interview přes délku tenisového kurtu. O jaké zeslabení akustického signálu jde, můžeme posoudit, uvědomíme-li si, že hladina akustického tlaku se zmenšuje na polovinu při zdvojnásobené vzdálenosti. Poněvadž však magnetofony jsou konstruovány pro nahrávání lidského hlasu a hudby dostatečné úrovně hlasitosti, to znamená z malé vzdálenosti od mikrofonu, je jasné, že při nahrávání hlasů živočichů v přírodě klademe na nahrávací zařízení mimořádné požadavky.

Jednou z nejdůležitějších částí celého zařízení je mikrofon. Pro naše účely je nejvhodnější mikrofon studiové nebo alespoň polostudiové kvality. Musí věrně zaznamenávat zvuky v celém oboru slyšitelných zvuků a také odolávat tvrdým podmínkám v terénu. Mnohdy je vystaven otřesům, vlhkosti ranních a nočních mlh v okolí vod a mokřadů nebo naopak přímému svitu slunce. Jindy by měl spolehlivě pracovat v zimě při teplotách pod bodem mrazu. S ohledem na vzdálenost zdroje zvuku je nutné, aby mikrofon byl náležitě citlivý. Čím citlivější, tím lépe. Je nutné, aby všechny tóny byly zaznamenávány věrně s původní a přirozenou intenzitou a dynamikou. Další významnou vlastností mikrofonu, které je nutno si zvláště všimnout, je jeho směrová charakteristika. Má-li mikrofon charakteristiku tzv. kulovou, znamená to, že přenáší zvuky přicházející z různých směrů s přibližně stejnou intenzitou. Jsou-li zvuky směřující na membránu mikrofonu z některých směrů potlačeny, říkáme, že mikrofon má vyjádřenu směrovou charakteristiku. Ta by měla být pro potlačení nežádoucích zvuků co nejostřejší. Proto jsou pro nahrávání hlasů v přírodě často výhodné speciální mikrofony směrové, které mají tu vlastnost, že potlačují zvuky přicházející ze stran a zezadu.

Naší snahou bude nahrávat požadované zvuky především z nejmenší možné vzdálenosti. Toho je možno dosáhnout přiblížením se k našemu objektu nebo vhodným umístěním mikrofonu s dlouhým mikrofonním kabelem. Přiblížení většinou ovlivní přirozené chování živočicha nebo jeho útěk. Umístění mikrofonu s dlouhým mikrofonním kabelem, často i několik desítek metrů, k místu výskytu živočicha přináší významné technické potíže a poruchy. Toho jsem např. použil při nahrávání orlů královských na hnízdě, samice výra sedící na vejcích atd. Tato taktika se hodí jen ve výjimečných případech.

K získání ostré směrové charakteristiky je možno kombinovat kvalitní mikrofon s tzv. akustickým zrcadlem. Používáme sestavu mikrofonu s parabolickým zrcadlem pro odraz zvuku a jeho koncentraci na membránu mikrofonu. Aby bylo parabolické zrcadlo co nejúčinnější, mělo by být teoreticky co největší. Prakticky upotřebitelná jsou však zrcadla od průměru asi půl až do tří čtvrtin metru. Zrcadla menších průměrů, asi 0,5 m, jsou přenosná, můžeme je ještě při nahrávání držet v ruce. Jsou-li větších průměrů, je nutno je upevňovat na stativ. Nahrávající si musí být ovšem dobře vědom vlivu parabolického zrcadla na změnu frekvenční charakteristiku mikrofonu. V poslední době máme možnost použít speciální směrové mikrofony ve tvaru tyče. Říkáme jim podle jejich délky, přibližně 1/4 a 1/2 m, krátká a dlouhá puška. Jejich směrová charakteristika ve tvaru kužele je velmi dobrá, citlivost a frekvenční charakteristika vynikající. Jsou však velmi drahé a málo odolné proti tvrdým podmínkám v terénu a proti neopatrném zacházení i povětrnostním vlivům. Tato skutečnost mnohdy znemožní jejich použití. Jsou většinou používány s ochranou proti vanoucímu větru. Vliv deště může být katastrofální.

Rozhodující roli hrají dlouho shromažďované zkušenosti a znalosti o šíření zvukových vln a jejich útlumu v terénu. To se nepochybně týká i otázky eliminace rušivých zvuků. Nepřítelem je především vítr. Rušivými zvuky v tomto případě může být nejen hluk i velmi vzdálených motorových vozidel a strojů nebo i v mírném větru šelestící listí jediného stromu v blízkosti, ale i hlasitý projev jiného živočišného druhu. U vodních ploch nebo za mlhy je třeba počítat s lepším šířením zvuku těsně nad vodní hladinou. Někdy to znamená zvýšenou hlučnost prostředí jindy je tento efekt žádoucím pomocníkem u nahrávání ptáků na vodní hladině. Nahrávání hlasů u vodních toků, potoků a padající vody splavů je velkým problémem. Záznam zpěvu skorce vodního, který hnízdí u jezů vyžaduje značnou zkušenost, trpělivost i štěstí.

Je třeba počítat s tím, že mnoho nahrávek se nepovede uskutečnit buď z naší nezkušenosti a nešikovnosti nebo narušením nahrávaného zvuku technickým zvukem z okolí, např. přelétávajícím letadlem nebo někdy i jiného hlučného a nežádoucího živočicha. Je třeba se vyvarovat nasměrování mikrofonu směrem ke zdrojům hluku, a to i velmi vzdáleným. Třeba i několik kilometrů. Velmi mnoho potíží může způsobit i nevhodný tenký a volný mikrofonní kabel pohybující se při neklidném držení mikrofonu v ruce. I sám nahrávající může způsobit svým nevhodným oblečením, například šustící tkaninou větrovky nebo hlubokým dýcháním bezprostředně po fyzické námaze pohybem v terénu, nežádoucí poruchy a zvukové efekty.

Nejdůležitější částí celého nahrávacího zařízení je bezpochyby magnetofon. Při jeho výběru však nemáme mnoho volnosti. Speciální profesionální reportážní magnetofony vysoké kvality nepotřebují zvláštního komentáře. Vyznačují se spolehlivostí chodu elektrických i mechanických částí, minimálním šumem, bezhlučným pohonem, citlivostí mikrofonního vstupu a jsou doplněny vším potřebným příslušenstvím. Když jsem více než před 40 lety začínal, byly k dispozici bateriové magnetofony nevalné kvality. Významnou skutečností této doby bylo, že příroda nebyla zahlcena takovým civilizačním hlukem jako v současnosti. Traktory se objevovaly jen výjimečně, automobilový a letecký provoz byl mnohem slabší a v lesích stále neburácely motorové pily. Důležitou vlastností magnetofonů je jejich frekvenční charakteristika. Musíme si totiž uvědomit, že hlasy živočichů, zejména ptáků pokrývají frekvenční rozsah v celém slyšitelném pásmu zvuků tj. 20 až 20000 Hz, tj. kmitů za sekundu. Mnoho živočichů, savců i ptáků a především hmyzu, se ozývá ještě vyššími kmitočty v oboru ultrazvuku. Hlasy některých zvířat obsahují naopak i zvukové signály s frekvencemi nižšími než 20 Hz tzv. infrazvuky, pro lidské ucho stejně neslyšitelné jako ultrazvuky. K takovým záznamům je ovšem třeba speciální technické výbavy. To jsou ovšem nároky na kvalitní zvukové záznamy v profesionální kvalitě pro speciální účely. Mnohdy však stačí, např. pro doklad o výskytu živočicha nebo pro důkaz neznámého zvuku, použít levný bateriový kazetový magnetofon ve funkci zvukového zápisníku. Použitý mikrofon, i v tomto případě, by měl být náležitě citlivý a kvalitní.

Zvláštní opatrnost a pečlivost je nutno při nahrávání věnovat volbě úrovně hlasitosti záznamu. Je třeba si uvědomit, že indikátory, podle nichž je nastavována úroveň záznamu, jsou určeny pro nahrávání hudby a lidského hlasu. Skladba frekvenčního spektra hlasů zejména ptáků a jiných živočichů je však úplně odlišná, a to nejen co do počtu a výšky vyšších harmonických kmitů, ale zejména co do rozdělení akustické energií na jednotlivé frekvenční složky. Protože pro vyšší frekvence jsou indikátory úrovně zvukového záznamu většiny magnetofonů frekvenčně závislé, dochází při nahrávkách hlasů, obsahujících zvláště dynamické pasáže vyšších kmitočtů, snadno k přemodulování a znehodnocení záznamu zkreslením. Mimoto mají tyto zvuky často charakter krátkých signálů v délce trvání desítek a stovek milisekund, často s velmi proměnlivou úrovní hlasitosti, na které mnohé indikátory správně nereagují. Zde pomůže jen dlouhodobá zkušenost.

Určitě budou se záznamem zklamáni ti, co si myslí, že stačí záznam přehrát a kontrolovat na vestavěném reproduktoru v magnetofonu. Čím kvalitnější reprodukční soustavu použijeme k přehrávání, tím kvalitnější vjem budeme mít. Budeme dokonce mnohdy překvapeni, kolik nežádoucích doprovodných zvuků z okolí místa nahrávání je zaznamenáno, jejichž existenci jsme si při záznamu neuvědomili. Při přehrávání je prvořadou podmínkou a nutností, aby korekce basů a výšek byly bezpodmínečně vypnuty.

Požadovaný typ hlasu je velice složitá kategorie. Typy hlasů jsou snad nejprobádanější především u ptáků. Jedná se nejen o typický zpěv u pěvců, ale také ostatní projevy související s tzv. vyladěním pro různé biologické funkce. Jsou to hlasy agrese a bolesti, hlasy uvědomovací, vábení, teritoriální hlasy, hlasy potravní, varování, hlasy mladých atd. Ne vždy se živočichové ozývají úplným signálem toho kterého typu. Je třeba nahrávky opakovat tolikrát až dosáhneme úplného hlasu, který zcela reprezentuje dotyčnou kategorii.

Během mé činnosti jsem pořizoval zvukové záznamy nejen na celém území bývalé Československé republiky, ale i v NDR, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, zejména v Dunajské deltě, v Jugoslávii, Řecku a v Turecku.

Často jsem dotazován jak dlouhý zvukový záznam jednoho hlasu je třeba, aby se dala z nahrávky použít a vybrat třeba i krátká ukázka na CD. Nahrávka musí být v délce několika minut. Vždy je třeba vybrat technicky dokonalé úseky s reprezentativními pasážemi požadovaného typu hlasu. Podle mých zkušeností je potřeba v dlouhodobém průměru asi na minutový použitelný úsek záznamu vynaložit nejméně 100 hodin práce. Do toho nepočítám čas potřebný na cestování někdy i do velmi vzdálených lokalit. Zahlcení přírody civilizačním hlukem je čím dál tím větší a nalezení vhodného tichého místa s hledaným živočišným druhem se stává obrovským problémem a vyžaduje stále více hledání a času. S ohledem na hluk jsou podmínky pro nahrávky v přírodě čím dál těžší a ptáci i ostatní živočichové z různých míst před činností člověka postupně ustupují a mizí. Některé nahrávky tak začínají mít i historickou cenu.

Text: Pavel Pelz

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.