Vzácné velké šelmy v Beskydech monitorují a chrání dobrovolníci

Měření stop dvou rysů

Beskydy byly v roce 1973 vyhlášeny za Chráněnou krajinnou oblastí díky své unikátní zachovalé typicky utvářené krajině s dochovanými zbytky původních pralesovitých porostů, a výjimečným přírodním hodnotám, jimiž jsou zejména původní pralesovité porosty, druhově pestrýmiá lučními společenstvya a výskytem , unikátní pseudokrasové jevy a výskyt vzácnvzácných druhů rostlin a živočichů. Právě sem se před lety začaly postupně vracet všechny tři Jedinečnými jsou Beskydy v rámci ČR mimo jiné díky tomu, že se do zdejších lesů již několik desetiletí postupně vracejí všechny tři původní druhy velkých šelempredátorů: – rys, vlk a medvěd. V našich lesích žila tato pozoruhodná zvířata odedávna, člověk je ale postupně vyhubil. Teprve ve dvacátém století si lidé začali uvědomovat, jak jsou šelmy v přírodě důležité, a začali je chránit. Bylo zákonem zakázáno či omezeno jejich zabíjení i ničení jejich doupat a přirozeného prostředí. Šelmy se k nám proto začaly postupně vracet, především ze Slovenska a Polska. Ani dnes však Tato zvířata byla kdysi člověkem nemilosrdně pronásledována a hubena. Poté, co v polovině minulého století lidé pochopili jejich významnou úlohu udržovatelů přírodní rovnováhy, poskytli jim zákonnou ochranu a umožnili jejich opětovné šíření do jejich někdejších teritorií. Takto se šelmy ze Slovenska a Polska přirozenou cestou dostávají i k nám do beskydských kopců. Přesto však nemají vyhráno, neboť jim stále hrozí mnohá nebezpečí – především, jak jinak, od člověka.

Velké šelmy jsou vzácná a plachá zvířata obývající rozsáhlá území o desítkách až stovkách kilometrů čtverečních – jinými slovy, šelmy jsou velmi náročnépotřebují dostatečný na svůj životní prostor. Rozšiřující se zástavba krajiny a stále intenzivnější doprava je připravuje o klidová území, možnost volného procházení krajinou a migraceí do dalších oblastí. Nejvážnější hrozbu pro jejich přežití je však dodnes představuje jejich ilegální lovpřímé zabíjení pytláky., Ať už je důvodem pytláctví averze k šelmám, ať už z nechuťti podělit se s nimi o lesní zvěř či jen lovecká vášeň, ze zvrhlé lovecké touhy po trofeji ze silné a divoké šelmy. Ppočetní stavy velkých šelem v posledních letech stagnují či se dokonce snižují. Přitom, ačkoli prostoru i potravy je v Beskydech a okolí dostatekvíce než a mohlo by zde žít i víc nežpro současných 10-13 rysů, 1-3 přebíhající vlcilky a 1-2 toulající se medvědiy.

Proti pytlákům, pohybujícím se se zbraní v ruce kdesi v horách, jsou Zvšak zákony a státní ochrana přírody jsou však proti pytlákům se zbraní v ruce kdesi v rozsáhlých horách téměř bezmocné., neboť jejich zákeřný čin bývá páchán beze svědků. Zajistit ochranu velkých šelem – velmi pohyblivých a skrytě žijících živočichů , jež jsou velmi pohyblivými a skrytě žijícími živočichy se špatnou pověstí u místních obyvatel – je proto v praxi velminení právě jednoduché nesnadné. Získávání poznatků o výskytu, zvyklostech i možném ohrožení těchto šelem jako nezbytných podkladů pro jejich ochranu je velmi náročné. Vzhledem ke způsobu života šelem totiž vyžaduje množství lidských kapacit a času stráveného v terénu. Významnou pomocí v tomto směru jsou dobrovolníci zapojení do tzv. vlčích a rysích hlídek probíhajících v rámci projektů Hnutí DUHA na ochranu velkých šelem.

Při pravidelném procházení terénu hlídky vyhledávají pobytové znaky (stopy, trus, srst aj.) velkých šelem i dalších chráněných druhů a svou přítomností v horách i hlášením nelegálních masitých návnad (tzv. újedí) znesnadňují případné pokusy o pytláctví.

Účastníci hlídek se terénem pohybují nejčastěji pěšky, v zimě také na sněžnicích, nebo napřípadně běžkách; jako základny jim slouží některé menší lesní chaty v horách, ti zkušenější přespávají nebo přespávají i venku. Monitoring je soustředěn především na podzimní a zimní období, kdy je možno podle stop ve sněhu o šelmách zjistit množství cenných informací, a také riziko pytláctví je v tuto dobu největší. Průzkumné pochůzky probíhají ve dne i po setmění – tehdy je možno narazit na případné nelegální lovce nebo zahlédnout přímo rysa, vlka či medvěda. I když mnohem pravděpodobnější je spíš nález některého z pobytových znaků těchto tajemných „duchů hor“ nebo setkání s jinými druhy divokých zvířat, např. s obezřetným jelenem či jezevcem. Někteří účastníci hlídek již měli i to štěstí zaslechnout hlasy rysů, kteří se v době páření ozývají zvláštním daleko slyšitelným „uaaum“; jiným se zase podařilo např. potvrdit výskyt vzácné beskydské sovy puštíka bělavého dle jeho hlubokého houkání. Kromě stopování se dobrovolníci podílejí na výzkumu života šelem i pomocí moderních metod – fotopastí (viz rámeček) a chlupových pastí a sledují také jejich pohyb vytipovanými migračními koridory. Účastníci vlčích a rysích hlídek jsou nejprve proškolováni na speciálních seminářích, kde získají potřebné znalosti pro sledování výskytu šelem a informace k zapojení do vlčích hlídek.

Máte zájem se také účastnit terénního monitoringu velkých šelem? Zajímá vás život těchto zvířat i dalších chráněných druhů a chtěli byste přispět k jejich ochraně? Pak jste srdečně zváni na jeden z úvodních seminářů pro nové dobrovolníky vlčích hlídek:

27.-30.10. na Morávce nebo 11.-13.11. na Huslenkách.

Více informací a přihlášky jsou najdete na www.selmy.cz v Kalendáři akcí.