outdooring.cz / Outdoor články / Korsika

Korsika

Francouzi ji nazývají „Ostrov krásy“. Korsika je nádherný hornatý ostrov. Povídáme si o ní s Petrem Ondříkem. Mezi povídáním nám ukazuje spoustu nádherných panoramatických fotek, občas přiložíme do krbu, ve kterém příjemně praská…

korsika-kwakin1

Ráno na západním pobřeží - zátoka Galeria.

Jaké bývá na Korsice počasí?

Na Korsice jsem byl dvakrát – celkem více než 20 dní a pršelo opravdu jen jednou a to asi jen dvě hodiny. Bylo to v srpnu před čtyřmi roky, kdy se během noční průtrže mračen změnil plácek, na kterém jsme měli stany v menší dravou řeku. Vloni na konci října, kdy v Čechách teplota nevystoupala nad 5°C, jsme si užívali nádherných 25°C ve stínu.

Korsika a hory

Oblast Bavela na jihu Korsiky je jedna z významných oblastí, jsou zde nádherné skalní věže vysoké přes 2000 metrů nad mořem, které se tyčí nad malebnou a tichou horskou vesnicí Zonza v nádherné krajině. Na cestě tam přes den v létě můžeš potkat desítky možná i stovky ještěrek.

Nejvyšší hora Monte Cinto se tyčí do výše 2.710 m.n.m. a vede k ní několik možných přístupových cest.

Žijí tam v horách lidé postaru nebo jsou to už zmodernizované vesnice?

korsika-kwakin2

Historické město Bonifacio

Ano, žijí tradičně, ale bohužel se to tam docela vylidňuje. Mladí odcházejí do měst na pobřeží, nebo na pevninu a v opuštěných vesničkách v horách žijí spíše starší lidé. Život je tam velice poklidný. V každém městečku, vesnici najdeš písečný plácek, kde místní strejdové hrají petanque. Vždycky cca kolem páté odpoledne, když už tam není takové horko.

A nedrží tam mladé turistický ruch?

Ten je spíše u moře - na pobřeží, Korsika je ráj potápěčů. Navíc na Korsice neexistuje skutečně masová turistika. Je to místo zaslíbené spíše individuální turistice a romantickým duším toužícím po klidu.

Horské řeky, kterých je na Korsice opravdu hodně, jsou zajímavé tím, že jsou díky zeměpisné poloze poměrně teplé. Samozřejmě mluvím o létě. Hlavně v srpnu se v nich můžeš koupat nejen abys smyl pot z cest, ale vlastně kdykoliv. Na naší první srpnové cestě jsme se koupali vlastně pořád - ráno, odpoledne, večer – prostě ležíš v řece a prohlížíš si dvoutisícové hory, odkud stéká voda která Tě smáčí. To v Tatrách ani v Alpách nezažiješ, pokud nejsi z klubu otužilců. Úžasné…

Korsičané netráví až tolik času u moře, ale mnohem raději odpočívají u řek, kterých je na Korsice nepočítaně. A tady jsem pochopil proč. Byla místa i tichá a opuštěná, ale pokud vedly okolo řek klikaté horské silničky, tak v srpnu byla na březích korsických řek spousta francouzských a korsických rodinek „řáchajících“ se u vody.

korsika-kwakin3

Nejjižnější cíp Korsiky - útesy nedaleko Bonifacia.

Brali jste si z řek vodu na pití?

To jsme ani nezkoušeli, není to vůbec potřeba. Ale všude u cest se dají najít upravené prameny – „pítka“, která ovšem mohou být v létě vyschlá.

Bonifacio je asi nejznámější a také nejhezčí korsické město, tedy spíše městečko. Je vystavěné na skalách přímo nad mořem. Zrovna u něj jsme se koupali, ale voda nebyla nijak zvlášť čistá, protože byla tehdy docela rozbouřená. Za zmínku určitě stojí také schody vytesané od moře až k městu. Podle legendy údajně během jediné noci při dobývaní města vojskem Aragonského krále.

Tady na fotce tam ale vidím na domech satelity?

Tak ona je to zase poměrně moderní země, Korsika patří alespoň správně k Francii. Takže tam není ani nijak levně. Rozhodně je tedy dražší než třeba Itálie. Jídlo ale není problém koupit v supermarketech i menších obchodech za snesitelné ceny. Restaurace bývají přibližně dvakrát dražší než u nás. Jestli u nás dáš za oběd 150,- Kč, tak tam počítej tak tři stovky (Kč). Ale příjemná, milá a rychlá obsluha.

Měli jste nějaké potraviny s sebou?

korsika-kwakin4

Skvěle zajištěná Via Ferrata nad kaňonem Asco, nedaleko města Corte.

Byli jsme autem, takže jsme samozřejmě menší zásobu těstovin, rýže, konzerv a jiných ingrediencí vezli. V restauraci jsme byli za jeden pobyt tak třikrát, čtyřikrát – těžko se odolává té nabídce lákadel pro mlsné jazýčky.

Kolik vás stál trajekt z Itálie?

No tak teď to bude souboj s mojí děravou pamětí :-)
Trajekt z italského Livorna do Bastie vyšel na 16 € na osobu + osobní auto 55 € (zpáteční lístek). Co se týče nákladů, nezapomínejme ještě na rakouskou dálniční známku a také neskutečně drahé mýtné v Itálii, které vychází od hranic (Tarvisio) až do Livorna na cca 25 €.

Další opravdu překrásnou oblastí je Calanche na západním pobřeží. Velice úzká silnice vede rozeklanými skalami u moře. Je pravda, že je tam v létě docela hodně turistů, ale tomu se dá vyhnout vhodným termínem cesty. Určitě není nejlepší jezdit v červenci a srpnu, protože to jsou měsíce, kdy má myslím snad celá Itálie a Francie nějakou celonárodní dovolenou státních zaměstnanců a spousta z nich vyrazí právě na „Ostrov krásy“.

Západní pobřeží je mnohem zajímavější než východ ostrova. Východní pobřeží jsou většinou jen písečné pláže a jinak nic. Západ je mnohem členitější. Třeba černé pláže s černými oblázky nebo kouzelná zátoka Galeria s barevnými oblázky, kde je při ústí řeky přírodní rezervace ve které můžeš při plavbě na půjčeném člunu potkat želvy…

korsika-kwakin5

Jezero Oriente s travnatými ostrůvky na úpatí hory Monte Rotondo.

Já jsem si myslel, že Korsika jsou jedny hory, kolem kterých tak jako objedeš a teď, když slyším, kolik je tam zajímavých oblastí…

No, Korsika je tak na měsíc toulání a stejně nemáš šanci projít a pořádně vidět všechno. Oblast je vhodná taky pro jachtaře. Když je moře v zátokách klidné, voda je průzračná a ideální pro potápěče.

Stále se tam lidé živí i rybolovem, ale jsou tam i penziony, hotýlky, kempy. Na Korsice ale naštěstí pro přírodu a romantické duše nefunguje masový turismus.

Čím to je?

Jednak na Korsice nejsou žádné dálnice. Vedou tam vlastně dvě hlavní větší silnice – po východním pobřeží od severu k jihu (z Bastie do Bonifacia) a jedna napříč ostrovem od západního pobřeží, na východ do Bastie. Ostatní jsou malé klikaté silničky, po kterých se opravdu nedá jezdit rychle, špatně se tam vyhýbají velké zájezdové autobusy, proto jich tam jezdí relativně málo. Jediný autobus který jsme vloni na trajektu na Korsiku potkali, byla Karosa severočeských horolezců.

korsika-kwakin6

Výhled z druhé nejvyšší hory Korsiky - Monte Rotondo (2.622 m.n.m.).

Druhá věc je, že Korsičané jsou tak trochu nacionalisti. Je to vlastně jedno z ohnisek nacionalismu v Evropě jako je severní Irsko, Baskicko, nebo právě Korsika. Funguje tady takový malý terorismus proti státním institucím. Už několik let trvá příměří, ale ještě v roce 1998 docházelo na Korsice denně k bombovým atentátům na policejní stanice, úřady a jiné státní instituce. Nicméně nikdo při nich nebyl nikdy ani zraněn, všechny atentáty se odehrávaly v noci. Jedinou obětí byl korsický prefekt unesený a doslova popravený v roce 1998. Vrah se skrýval v horách, dopaden byl myslím až v roce 2004, nebo 2005. Na odliv turistů měl vliv ale právě taky ten poměrně divoký rok 1998.

Oni chtějí větší samostatnost, jsou totiž přesvědčeni, že za chudobou ostrova je pařížský centralismus. Je pravda, že Korsika je nejchudší region Francie. Určitě to ale nejde shrnout jednou větou a je to otázka pro někoho jiného. Říká se, že typický Korsičan pěstuje v létě turistiku a v zimě odboj :-)

Ale myslím, že už se to nějak uklidnilo, když vynechám únos trajektu (prázdného - bez turistů !) v létě 2005 na protest proti prodeji plavební společnosti do soukromého vlastnictví. Korsičané si vzpomněli na minulost ostrova jako útočiště pirátů :-)

Korsičané si také nechtějí pustit do země příliš mnoho zahraničního kapitálu. Skoro všechny pozemky jsou jako jinde ve Francii soukromé a oplocené. Kdejaká polní cesta, která vede od silnice do nikam, je uzavřená závorou s cedulí „soukromý pozemek - vstup zakázán.“

Pokud se nějaký nadnárodní řetězec rozhodne postavit na pobřeží velký železobetonový megahotel, tak ho zpravidla ani nedostaví, protože jednoho dne nebo spíše noci stavba vyletí do povětří. To není vtip, díky tomu tam nejsou tyhle obludné hotelové komplexy a ani už zmíněná masová turistika.

Ale jinak si váží turistů a jsou rádi, pokud tam něco utratíš. Je pravda, že poslední dobou nemají moc rádi turisty kempaře, kteří si naprosto vše přivezou. A myslím, že je i slušné a správné tam párkrát jít do restaurace.

korsika-kwakin7

Horské potoky jsou v srpnu díky příjemně teplé vodě ideální na koupání.

Další z projevů „zvýšeného národního cítění“ jsou prostřílené a posprejované dopravní značky, i když jich není tolik jako před třemi lety. Správa silnic je asi stíhá vyměňovat. Na nich bývá dvojjazyčný název obcí – nahoře francouzský a dole korsický. Samozřejmě je většinou prostřílený ten francouzský.

Každé ráno jsme slyšeli nějakou vzdálenou střelbu, ale to jsou spíše jejich oblíbené lovy na divočáky. Je to asi takový národní sport – Korsičan (s nadsázkou) střílí skoro na vše, co se hýbe.

Na Korsice je spousta gastronomických specialit. Různě upravené vepřové maso, výtečné klobásky, atd. Ve vinném sklípku v Corte jsme nakoupili vyhlášená korsická vína, která jsou opravdu skvělá. Místní specialitou jsou uzeniny, které jsou dlouhodobě vysušené a chutnají výborně, i když jsou hodně tvrdé.

Jak je to s tábořením?

Vícedenní divoké kempování na Korsice dovoleno není, ale přespání na jednu noc je tolerováno. Několikrát jsme takhle spali na louce, nebo u lesa poblíž cesty a ráno když jsme měli ještě postavený stan někde na louce a nemohli jsme se vyhrabat ze spacáků, okolo jel majitel pozemku, jen jsem mu vysvětlil, že za hodinu balíme a odjíždíme a on to bral úplně v pohodě a s úsměvem.

Jak jste se tam domlouvali?

Docela v pohodě anglicky.

A to šlo?

Ano, šlo. Korsika není Francie. Korsičanům nedělá problém na rozdíl od Francouzů mluvit anglicky. Ale zjistil jsem i ve Francii, že mladší generace už angličtinu používá bez obtíží. Už jsou více kosmopolitní, baví je poznávat nové věci, setkávat se s lidmi a nejsou jako starší generace. Ve Francii se mi stalo několikrát, že když jsem na člověka středního a vyššího věku promluvil anglicky, tak mně buď vůbec nerozuměl, nebo rozuměl, ale odpovídal schválně francouzsky. Tak to se mi stalo na Korsice jen jednou. Například obsluha v restauraci měla běžně výbornou angličtinu a krom toho byla schopná mimo francouzštiny nabídnout často navíc italštinu, nebo němčinu :-) Je to jasný, jde o byznys – neumíš anglicky – není obchod.

korsika-kwakin8

Citadela v Corte, městě s jedinou univerzitou na Korsice v samém srdci ostrova.

Korsika je protkána neuvěřitelným množstvím řek a říček, které tečou z vysokých hor a vyhloubily do nich nádherné kaňony. Okolo některých vedou cesty jen pro pěší, kolem spousty z nich i pro auta, ale jsou to úzké cesty vedoucí do vesniček v horách. V srpnu jsem si mohl do takové řeky v noci lehnout a třeba deset minut v ní ležet a pozorovat hvězdy – například zimní souhvězdí Orion (v srpnu!) aniž by mně byla zima.

Výstup na Monte Cinto, nejvyšší horu Korsiky, 2710 m.n.m. se dá zvládnout za jeden den. Vycházeli jsme od kaňonu Restonika. Do většiny výchozích míst se můžeš dostat i místní veřejnou dopravou. Jízda vlakem v horských oblastech musí být úchvatná, několikrát jsem viděl překrásnou a divokou krajinu kterou se vinula železnice.

Hory nejsou tak strmé jako třeba Alpy ve Slovinsku, nebo Tatry, ale jsou oproti nim skutečně i v létě prázdné. Sem tam někdo. Na vrcholku Monte Cinta jsme našli plechovku Gambrinusu, což tě naštve.

Na Korsice jsou dvě opravdu pěkné via ferraty – zajištěné skalní cesty. Naprosto špičkově zajištěná a krásná je ferrata nad kaňonem řeky Asco. Jsou tam v lanovém parku i menší ferraty pro děti. Na místě se dá zapůjčit bezpečnostní úvazek s brzdou pádu a karabinama a helma. I když jsme se zpočátku ošívali před použitím helem, tak musím říct, že nebýt jich, tak máme od nízkých převisů a skalních výstupků pořádně otřískané naše ctěné lebky. Dnes už používám zásadně helmu jak na kolo, na lyže, tak na ferraty – nikdy nevíš, kdo leze nad tebou o pár desítek metrů výše a co bude z té výšky padat.

Ta ferrata vede nad kaňonem řeky Asco, je občas hodně „vzdušná“, ale velmi dobře zajištěná. Vloni v říjnu jsem si všimnul, že zase skálu více osadili fixními ocelovými lany, takže je teď ještě atraktivnější než před čtyřmi roky.

Cesta na druhou nejvyšší horu Monte Rotondo vede kolem nádherného jezera Oriente, obklopeného ostrůvky trávy. Zvládnout trasu na Monte Rotondo za jeden den je hodně divoké, náročné na čas a zbytečné. Každému můžu doporučit raději pohodovou dvoudenní túru s přespáním v dřevěném bivaku těsně pod vrcholem hory. A vychutnat si západ i východ slunce uprostřed divokých a krásných korsických hor…
Díky za rozhovor

petr-ondrik-portret

Petr Ondřík

* 1974, žije v Brně, v "civilu" oční optik - optometrista.
Procestoval křížem krážem milovaný ostrov Korsiku, nesčetněkrát slovinské Julské Alpy, nebo na jachtě ostrovy v Jónském moři.
Od r. 1998 ze svých cest dělá fotoreportáže.
email: kwakin (zavináč) seznam (tečka) cz

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.