outdooring.cz / Outdoor články / S malým dítětem poprvé pod stanem

Doporučujeme:

S malým dítětem poprvé pod stanem

Vypravili jsme se s naší 20-měsíční dcerkou poprvé pod stan. A nebyl to stan ledajaký, nýbrž indiánské týpí. Pravda, chtěli jsme jet už loňské prázdniny, kdy byla ještě nechodícím mrnětem, jenže to vyšlo až tento rok. I tak jsem měl před jejím prvním nocováním v přírodě trošku obavy, ale byly zbytečné. Líbilo se jí to náramně.

s-malym-ditetem-poprve-pod-stanem1

Apartní týpí 1+0, i Sedící Býk by nám záviděl.

Po domluvě s manželkou jsme nakonec jsme nejeli autem, nýbrž vlakem, protože do vlaku si člověk vezme jen to, co bude skutečně potřebovat. Cesta autem sebou nese nebezpečí naddimenzované bagáže, z níž nejméně čtvrtina stejně zůstane nevyužita. Přesto byl náklad poměrně velký. Nastalo nerudovské: "Kam s ním?" Zcela jsme naplnili dva batohy, a přesto zbyla pětilitrovka kojenecké vody, plenky, taška s dětským oblečením a pár nutných drobností. Při pohledu na malou golfku bylo jasné, že sem tedy ne. Vytáhli jsme proto starý masivní kočárek s nafukovacími kolečky, který je možné přestavět z hlubokého na sporťák. A nelitovali jsme. Kromě nafukovacích koleček, která se v lesním terénu již mnohokrát osvědčila, jsme získali pevný drátěný koš, kam se dal gumami pohodlně upevnit zbytek nákladu a kromě toho měla dcerka daleko pohodlnější posezení.

Na většině velkých nádraží jsou již běžné výtahy, které umožňují pohodlný bezbariérový přístup k nástupišti - leč v našem případě výtah zrovna nefungoval. Těžký kočárek se sedícím dítětem nám proto pomohl vynést do schodů jeden hodný a ochotný pán a ten nám jej pomohl i naložit do vlaku. Tam jsme objevili to, co někteří ví možná už dávno: schody do vagonu jsou velmi vysoké a pokud je kočárek příliš těžký, je lepší dítě nejprve vytáhnout, aby se nám nedebože nevysypalo zpět na nástupiště a kočárek zvedat bez něj.

s-malym-ditetem-poprve-pod-stanem2

Máma by ještě spala, ale to jí hned rozmluvím.

Naše další nastupovací a vystupovací technika tedy byla taková, že manželka nebo jiná důvěryhodná osoba držela a hlídala dítě, zatímco já jsem s něčí dopomocí vymanévroval s kočárkem. Samozřejmě, že je nutné dát předem vědět průvodčímu ve vlaku, že nastupování či vystupování bude delší, aby vlak s polovinou věcí neujel. Někomu by toto cestování připadalo náročné, ale nebylo. Naopak jsme poznali spoustu dobrých a ochotných lidí, počínaje vlídnými průvodčími, kteří mávli k odjezdu až tehdy, když jsme měli naloženo, paní, která nám na nástupišti podržela dcerku za ruku než jsme vyložili i panem výpravčím, který nám ve dveřích své kanceláře chvíli opatroval dcerku a ještě nám dovolil přenést kočárek přímo přes koleje, abychom nemuseli nahoru a dolů podchodem.

Příjezd do tábora byl pro dcerku vysvobozením, protože se konečně mohla v prostoru rozběhnout tam, kam se jí zachtělo a nemusela už být držená a hlídaná dospěláky, aby náhodou nevběhla na silnici nebo na koleje. I týpí má oproti běžnému stanu výhodu velkého prostoru - vejde se do něj i kočárek a dítě zde má větší možnosti pohybu, což oceníte zejména při deštivých dnech.

Při vymýšlení ideálního spaní jsme se také netrefili hned napoprvé. První noc spala dcerka s manželkou ve spacáku, který to svou rozšířenou horní částí umožňoval. Díky divokým snům (zřejmě zpracovávala dobrodružství z vlaku) ale ze spacáku stále vylézala, oháněla se rukama a ptala se po "pejscích" a "kočičkách" a bylo nutné ji každou chvíli manévrovat zpět do spacáku, což se jí ale vůbec nelíbilo. Byli jsme s manželkou pořádně nevyspalí a vzhledem k tomu, že spacáky jsme měli jen dva, museli jsme to vymyslet jinak.

s-malym-ditetem-poprve-pod-stanem3

Do týpí se vejde i můj dostavník.

Druhou noc jsme malou oblékli skoro do všeho, co jsme jí vzali a manželka se s ní přikryla rozepnutým spacákem jako peřinou a navíc dekou. Když se dcerka v noci zase pokoušela někam putovat, bylo zakrývání jednodušší, než strkání do spacáku. Kromě toho byla oblečená a nemuseli jsme mít strach z nachlazení, i když chvíli spala nezakrytá. Tenká bavlněná čepička se moc neosvědčila, protože si ji během svého snového putování okamžitě sundala, takže při chladném ránu jsme jí hlavu shora trochu obložili košilí.

Pokud jsme doma, dcerka se občas nad ránem probouzí na pití mléka, ale tady na čerstvém vzduchu spala jako dudek až do rána. Což o to, my rodiče bychom spali i déle než do rána, ale to se naší malé tábornicic nelíbilo a vzbudila nás lechtáním trávou v nose. Co se týče jídla, velmi se nám osvědčil malý přenosný plynový vařič, na kterém se mléko, čaj nebo dětská výživa přihřeje během 15 sekund.

První táborové dobrodružství naší dcery dopadlo na výbornou a ani se jí z lesa a ze stanu zpátky do města nechtělo.

s-malym-ditetem-poprve-pod-stanem4

To je aspoň pořádná postel, ne jako doma.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.