outdooring.cz / Outdoor články / Moravský kras - jižní část

Doporučujeme:

Moravský kras - jižní část

Moravský kras - vápencové skalní stěny uprostřed hlubokých lesů, tajemné jícny jeskyň mizící kdesi v temnotě a místní lidové pověsti mající svou temnou melancholií a tragikou obdobu snad jen na Šumavě... To vše na mě dýchne při návštěvě Moravského krasu. A taky pravěká historie. Prohlížím si jeskyni a vždy mě napadne - tak tady žil před několika desítkami tisíc let možná můj nebo Váš prapraprapraděda. Hrady staré 2000 let se rozpadly a obydlí staré 100.000 let si můžu osahávat rukama, ukrýt se v něm před deštěm stějně jako pravěký člověk a přemýšlet. Neuvěřitelné...

moravsky-kras-jizni1

Jeskyně Pekárna

Moravský kras je plný jeskyní, známe jich přes 1100 a mnoho dalších je zatím lidem skryto. V jižní části Moravského krasu jich sice není tolik, zato jsou volně přístupné a velmi snadno dostupné už z Brna i městskou hromadnou dopravou.

Můžete se k nim vydat pěšky z Brna Líšně proti proudu potoka Říčky nebo rovnou z vesnice Ochoz u Brna. Jeskyně Pekárna nás uvítá jako první. 16 metrů široká a 70 metrů dlouhá prostorná jeskyně byla obývána mnoha kulturami. Nejstarší stopy osídlení se našly z doby 20.000 - 50.000 let př. Kr. V jeskyni bylo objeveno ale i mnoho kostí pleistocéních zvířat: mamut, nosorožec srstnatý, lev jeskynní, zubr nebo sob. Nejslavnější se staly kamenné a kostěné nástroje, oštěpy a rytiny na kostech. Zejména rytina bizonů a koní na koňských žebrech z doby 13.000 let př. Kr. Obě rytiny patří k nejkrásnějším vpravdě uměleckým předmětům v Evropě mimo Francii. V pravěku byla Pekárna ještě prostornější, protože dnes v ní chodíme po vysokých nánosech půdy, které se zde shormáždily po mnohá tisíciletí. Pravěký kmen tedy obýval rozlehlou a vysokou jeskyni, ze které měl cestu z údolí jako na dlani. Příchod nepřátel nebo nebezpečné zvěře mohl tedy pozorovat z bezpečného místa. Za dob napoleonských válek i druhé světové války se v těchto jeskyních ukrývali také místní obyvatelé.

moravsky-kras-jizni2

Jeskyně Švédův stůl byla obydlena lidmi už před 100.000 lety.

Ve stejném svahu ale dále po proudu Říčky leží méně známá jeskyně Kůlnička. Od Pekárny vede cesta k Hostěnickému propadání, kde se Hostěnický potok noří do vápencových skal. Za touto cestou směrem od Pekárny lze najít další dvě jeskyně. Křížova a Adlerova byly stejně jako Kůlnička obývány už pravěkými lidmi. Za poměrně větší vstupní dutinou ale počítejte s pohybem v dřepu nebo s plazením. K doporučenému vybavení tak kromě dobré baterky patří i druhé oblečení na převlečení, aby jste při příchodu do civilizace nevypadali jako "homo blátivus".

Následuje Ochozská jeskyně, která se pro návětěvníky otevírá pouze výjmečně při zvláštních příležitostech. Má bohatou krápníkovou výzdobu, mnoho dómů, sifonů a chodeb. Celková délka chodeb je 1500 metrů přičemž hlavní část chodeb byla vymodelována Hostěnickým potokem. V jarních měsících tak z jeskyně vytéká potok, jak je vidět na fotce. Jeskyně byla náhodně objevena v roce 1831 a první úpravy jeskyně byly provedeny na pokyn hrabě Ditrichsteina v roce 1840. V roce 1966 byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti, ale roku 1975 byl provoz z důvodů častých záplav zastaven.

Nedaleká jeskyně Netopýrka je tvořena hlavním dómem a několika úzkými chodbami až plazivkami, jdoucími až dolů k ponornému potoku. Pokud se dostanete až tak hluboko, že uslyšíte vodu z dolů jdoucího komína, dál už raději nesestupujte.

moravsky-kras-jizni3

V Moravském Krasu se vyskytuje jedovatý a chráněný keřík lýkovec. Na jaře jeho květy omamně voní.

Pár set metrů severně od Netopýrky je plazivka Malčina a v protějším břehu jeskyňka Liščí díra.

Poslední významnou jeskyní je Švédův stůl. Je to průchozí jeskyně ve skalním bloku - od toho ten název. Jeskyni kromě jeskynních medvědů, hyen a dalších zvířat obývali podle nálezů už neandrtálci před 100.000 lety i mladší kultury (neolit, doba bronzová). Sama jeskyně je krátká a když prolezete skrz ni nahoru na skální stůl, ocitnete se na krásném odpočinkovém místě s výhledem na potok.

Stále pokračujte po značené cestě podél koryta potoka až dojdete k propadání potoka blízko rybníka pod Hádkem. Zde je možné se v létě vykoupat. I když voda bývá kalná, sinice se tu nevyskytují.

Pokud se vydáte na větší výlet, zdroje vody najdete po cestě údolím Říčky buď hned na začátku cesty za Líšní v Mariánském údolí, kde je pramen. Nebo u potoka za Muchovou boudou, která leží za jezery Mariánského údolí. Nebo u pumpy před rančem U jelena uprostřed cesty k Pekárně.

moravsky-kras-jizni4

Jeskyně Kůlnička, výška vchodu cca 5 metrů.

moravsky-kras-jizni5

Jeskyně Adlerova, výška vchodu cca 2 metry.

moravsky-kras-jizni6

Vchod Ochozské jeskyně se stává na jaře "východem" rozvodněného jeskynního potoka.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.