outdooring.cz / Outdoor články / Austrálie podle Jana

Doporučujeme:

Austrálie podle Jana

Jan Mařík žije v Austrálii už dlouho. Vyměnil jsem si s ním pár emailů o životě v tamní přírodě a nebezpečných zvířatech. Jeho styl vyprávění je natolik poutavý a svérázný, že s jeho svolením text uveřejňuji. Omluvte prosím případné drobné odchylky od naší "dokonalé češtiny" - jednalo se jen o pár emailů.

australie-jan1

Tahle australská užovka prý lidi nežere, jen malé ovce.

Nebezpečná zvířata?? Nevím kolik ti je let, ale nejnebezpečnější jsou samozřejmě „female“ - jako ženské. Já měl černé vlasy když jsem se oženil a podívej se, co teď. Hmmm, ale to jsi asi nechtěl slyšet.

Všiml jsem si jak málo lidi vědí o Austrálii a naopak jak málo Australani o Praze nebo vlastně o Česku. Myslím, že to není otázka někomu vyprávět historky, asi ne, spíš já byl jednou v Praze na přednášce o Austrálii jako posluchač. A šel sem domů a pořád jsem se díval, jestli mě něco nesežere. Ne to ode mne neuslyšíš.

Vlastně všude na světě je něco co kouše. Já slyšel, že je možné se dokonce ukousat nudou. Ale jestli dobře rozumím, já začnu úplně dole na zemi. Nevím jestli jsi slyšel výraz ,,Bull ant,,? No nic moc, jen mravenec. Jen tenhle je asi jako sirka dlouhý a kouše. Neštípe, kouše. Mě, nevím proč, nic nekouše, ale viděl jsem přítele, který měl nohu tlustou jako konev po mravenci a vlastně musel do nemocnice. Tyhle mravenci jsou jako ve filmu, chodí jako po zadních nohách no a koušou většinou asi turisty, mě ne.

Potom samozřejmě ,,scorpion,, ten co mě kousl vlastně dvakrát, byl malý zase asi jako sirka. To nebolí, když tě kousne, až druhý den a bolí to hodně. Asi tři dny potom to začne svědět a jsi OK.

Každý vypráví – hadi. Hmmm já nevím, já měl farmu léta a hada jsem viděl jednou. Zato zloděje jsem tam měl asi třikrát. Myslím, že pro normální lidi vlastně potencionální problém jsou pavouci. Je tady jeden pan Lochman, který dělal přednášku o nebezpečných zvířatech v Austrálii. Docela hezký večer. Víš já si myslím, že když někoho kousne žralok, tak jsou toho plné noviny. Ale když se někdo zabije na silnici, tak je to jen statistika. Já se byl jednou potápět s Německými turisty, věř mi, poprvé a naposledy. Já nevím, jestli jsi si všiml, že lidi mají pocit, že musí něco zabít a nebo zničit?? Pamatuješ si na Stalina na Letné?? Hmmm, můj přítel z něj má podezdívku na chatě. Ale stejně nevím, proč se boural.

Ale zpět k těm zvířatům. Ten turista přes to, že ty ryby nejedl, nastřílel asi jako pytel na pomeranče ryb, a protože nebyli z obchodu, samozřejmě je nejedl, protože nějak divně vypadají. A tak je jen zabíjel a dával si je do té síťky, samozřejmě oni krvácí. Tak si je hezky přivázal k opasku a měl jistě velkou radost, jaký je lovec. Já se na to nemohl dívat a šel z vody ven. V té době už mu někdo poslal cedulku ať se vrátí, že to láká žraloky. On ne, protože on je nevidí. Víš, myslím, že je taková věta, že kouli která tě zabije neuslyšíš. Hmmm, to je podobné. Já seděl na lodi a doufal, že mu dojde vzduch a bude pokoj. Mezi tím ten zbytek lidí seděl na zadku lodi a čistil ryby a ty zbytky házeli do vody. Já se doopravdy snažil, ale já nevím jestli jsi si všiml, ale turisti většinou vědí lepší. Tak jsem se obrátil s tím, že jsou to magoři a otevřel si pivo a koukal do nebe, v tu chvíli hrozný řev, že je tam někde žralok.

Já na lodi nikdy žádné zbraně nevozím, ale je tam signální pistole, tak jsem pro ni utíkal, i když je to hloupé, to nepomůže, ale alespoň něco… Abych nezastřelil toho žraloka, spíš upozornil toho natvrdlíka pod vodou. V té době už byli všichni z vody venku, jen on ještě někde pod vodou. To se doopravdy nedělá. Ale on asi věděl lepší. Ten žralok byl ,,Bronze whaler,, asi tak tři metry. Ten žralok spokojeně žral ty zbytky ryb a nějaké ty ryby, co se nestačily uhnout a já tam stál s tou pistolí a doopravdy nevěděl, co teď. Protože ten nikdy není sám a když ho střelíš, oni vnímají na velkou dálku, když je zvíře ryba jako v nesnázích a v krátké chvíli jich tam bude moc. A tím končíš.

No já to zkrátím, vše dopadlo nějak OK. Ten hrdina byl v očích všech ostatních hrdina a já je odmítl ještě někdy s sebou vzít. Že prostě jsou vandalové a že mám tuhle zemi rád. A že rozhodně nemám zájem být v novinách jako statistika a jako hrdina taky ne.

australie-jan2

Dráty, do kterých se zamotal, jsou proti králíkům.

Tak vidíš, já budu muset končit, mám tenhle dopis už dlouho napsaný a nějak jsem zapomněl to odeslat.

Já ti jen povím ještě něco pro zasmání. Já přišel do Austrálie z Německa. A po asi dvanácti letech v Německu nějak převezmeš hodně jejich slov. Hmmm nevím jestli víš, ale v němčině ,,Hay,, je žralok. V angličtině ,,Hi,, je asi jako ahoj. Obě slova se vlastně vyslovují stejně.

Já se byl s rodinou potápět (schválně se třeba podívej jmenuje se to Lady Musgrave Island je to asi co je Bundaberg, do oceánu jeden z prvních ostrovů na reefu z jihu to je paradiso) a tak se tam šťastně koukáme pod vodu, žena na skále, já a syn ve vodě. V tu chvíli já říkám ,,mladej, je tam shark, jdi se podívat“. Byl to reef shark, ty moc lidi nejedí, a syn s radostí pod vodu, mezi tím žena skočila do vody a syn na ni volá „mum je tady žralok“. V tu chvíli moje žena zapomněla veškeré mateřské pudy a vlastně běžela po vodě a volala „Hi, Hi, Hi“. Tam na té skále stáli ještě asi táta se synem, malé děcko, ten táta řekl ,,Hi, how are you??“ a hodil toho syna do vody.

Já se málem smíchy utopil, protože jsem si uvědomil, co se tam děje v té době. Moje žena už vyběhla vlastně vertikální stěnu nahoru a tvrdila tomu vyděšenému australanovi, že je tam žralok. Ten se vyděsil a skočil do vody přesně v tu nejhorší dobu. Ta vlna právě šla jako k té skále. Tak ho to hezky protáhlo po té skále asi jako po struhadle, mezi tím ten malý kluk dostal asi strach proč ten táta tak vřeští, tak já ho vzal za ruku a odplaval s ním za jako roh a tam byl klid v té době. Ten táta už byl taky z vody a utíkal k nám. Nemáš představu jak z něj tekla krev, byl hrozně poškrábaný a ta slaná voda tomu asi pomohla.

Australská příroda… To je dost široký pojem, vlastně ani místní, alespoň většina z nich, nemá ani představu. Víš to je asi tak, odsud na druhý břeh je to asi 4500 km. A nahoru, dejme tomu přes 2000km. Tak a teď si to promítni od Prahy na východ a třeba na jih. Asi tak velké rozdíly jsou i tady. Nevím jestli ti to někdo říkal, ale třeba na jih od Perth (jako na jižním pobřeží) je doopravdy zima. Ne, jasně ne sníh, ale zima i v létě. Je to už dost blízko k pólu a tak je zima.

Ale vlastně, tvoje otázka byla příroda a nebo možná život lidí na farmě nebo někde venku. Ok, tak začnem. Víš, já když odešel, tak mi komunisti dali, ne nedali - vyměnili peníze, čili jsem měl dvacet Marek a hlad. Tak nějaké kupováni farmy to dost dobře nešlo. Pamatuji si, že v Německu se počítalo na rodinu asi tak 70 hektarů, že z toho přežiješ. Tak tady asi umřeš.

Víš, vzít tady místní krávu a odvést ji někam na Šumavu, tak dostane infarkt. Něco tak zeleného neviděla. Samozřejmě jsou tady taky krávy na mléko, ale jen málo. Je tady sucho, jestli vůbec víš, co je sucho. Sucho je, když si půjčíš peníze od banky, aby jsi měl za co zasít a ono neprší půl roku. To je sucho. A potom prší hodně a zaplaví ti to pole. Protože ta hlína je tak prašná, že nepřijímá vodu. A ta voda odteče, ta hlína ztvrdne a to, co třeba stačilo vyklíčit, uschne.

No a potom máš ten prapodivný výraz v obličeji. Sucho je, když si půjčíš peníze aby jsi mohl krmit dobytek, protože nepršelo a nemáš co jíst. A ještě sucho je, když už nemáš peníze a nemůžeš ty zvířata krmit a jsou tak mizerný, že je ani nikdo nechce. A tak si vezmeš pušku a postřílíš je, aby se netrápily. To je sucho víš…

Ještě celá Evropa a vlastně i Amerika dává podporu farmářům, tady ne, čili?? Zkus si to já ti pomůžu. Ano teoreticky nahoře by jsi mohl sklízet dvakrát. Ne vše ale dost. Jen tam zase není nikdo, kdo to bude jíst. A doprava je dost drahá. To je asi jen tak zhruba, co je farmaření v Západní Austrálii.

Doporučujeme:

Z našeho eshopu:

 

Další články:

Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Miloslav Nevrlý je známý mezi turisty, skauty a milovníky přírody jako autor okouzlujících knih o přírodě. Po nedávném novém vydání oblíbené knihy Karpatské hry jsme se odhodlali oslovit pana Nevrlého k rozhovoru, který jistě potěší jeho současné i budoucí čtenáře.

Jak rychle rostou houby

Každého houbaře už to určitě napadlo - jak rychle rostou houby? Mám raději utrhnout hned ty malé sotva vyklubané hříbky nebo se mám zítra vrátit pro větší, které už budou stát za to? A neutrhne mně je někdo mezitím?

Hlasy ptáků - 9CD Hlas pro tento den

188 druhů ptáků na 9 CD vychází pohromadě jako souhrn oblíbeného rozhlasového pořadu Hlas pro tento den, ve kterém hlasy ptáků komentují ornitologové.