Outdoor články

Jantarové oči - nová kniha Jaroslava Monte Kvasnici - je nejméně stejně čtivá a stejně krásná jako jeho předchozí knihy. Monte Kvasnica nechává nahlédnout ještě více do svého života spjatého nerozlučně s vlky a psy a předkládá například celý "slovník" pro porozumění vlčí (i psí) řeči.

V rozhovoru s náčelnicí Ligy lesní moudrosti, Kamilou Lunerovou, jsme si povídali o woodcrafterských kmenech, které sdružují zdaleka nejen děti. Čím se liší od ostatních podobných oddílů? Co dnešní mládež a příroda? Můžete oddíl založit třeba vy?

Jazyk se lepí na patro... alespoň kapka vody kdyby byla. Ano, přesně tak to vypadalo v mých dávných klukovských představách. Stojím uprostřed vylidněné vesničky plné nízkých hliněných domků. Horký vzduch se chvěje. Dusivé ticho. Sem tam zavíří obláček prachu. A slunce tančí na hlavni na mě mířící. Sáhnu na ten kov a bolestivě ucuknu rukou. Druhý dotek je už snesitelnější, zvláště když z trubky vytryskne proud chladivé vody. Okamžitě jsme zpátky v realitě – přehoupnu se z bezejmenné mexické vesnice sužované desperáty (kde jsem měl koltem sjednat právo) do severozápadní Indie. Reálie jsou obdobné, ale nacházím se v Ladaku, v tibetském exilovém kempu číslo šest, asi osm kilometrů od města Leh.

V dubnu 2009 byly nalezeny zbytky zabitého medvěda u Frýdlantu nad Ostravicí v Beskydech. Konkrétního viníka se bohužel nepodařilo vypátrat, a tak byl případ odložen. Polovina rysů sledovaných na Šumavě pomocí speciálního obojku padla za oběť pytlákům. Vlčí smečka, která se v druhé polovině 90.let pohybovala v Beskydech a zřejmě zde i vyvedla mláďata, však náhle zmizela. Někteří místní obyvatelé pod podmínkou anonymity zmiňují, že vědí, kým byli tito vlci nelegálně zastřeleni, ale neodvažují se nahlásit to úřadům.

Náhorní plošina Hardangervidda, rozkládající se na jihu Norska, je nejrozlehlejší náhorní plošinou Evropy a se svojí velikostí 3422 km² zároveň největším národním parkem Norska. Ke spatření tu je kromě nespoutané přírody, nejrůznějších rašeliništ, jezírek, vodopádů a potůčků, také jedno z největších evropských, nebo dokonce podle některýchých odhadů i světových, stád divokých sobů, čítajících více než 10 000 jedinců. Krajina Hardangerviddy nabízí spíš nižší kopce, ač na severozápadě jsou vršky vyšší než na jihovýchodě.

V rozhovoru nám PhDr. Marie Hrušková vyprávěla o památných stromech i svých knihách, které se právě tímto tématem zabývají a jež byly i předlohou známého televizního seriálu Paměť stromů.

Jeskyňář Oldřich Štos objevuje jedny z posledních bílých míst na planetě. O svých expedicích napsal knihu Hledáme dno světa, které se nebojím dát přízvisko dobrodružná – čte se skvěle. V rozhovoru se ptám mimo jiné, jaké to je objevit nejhlubší místo na Zemi (-2170m) nebo putovat pět dní stále směrem dolů.

Velký Kosíř se rozprostírá na Hané (střední Morava), v okrese Prostějov. Toto místo prý Keltové nazývali rovina, pláň a odtud vzniklo i dnešní označení Haná. Hanácká místní pověst praví, že Velký Kosíř vznikl z balvanu, který upustil samotný nejvyšší čert poté, co byl zasažen kosířem („menším srpem“) neohroženého hanáckého reka – krále Ječmínka, bránícího svůj mírumilovný lid – Hanáky. Balvan prý do rána vyrostl ve Velký Kosíř.

Objevil se nový časopis pro všechny příznivce western a country životního stylu. S jeho "šerifem", Robertem Mahovským, jsme o časopise vedli rozhovor.

Ludvík Kunc je známý odborník na šelmy, zejména pak na rysy. S jedním rysem dokonce prožil kus svého života. Jeho poněkud heslovité odpovědi jsme získali způsobem na dnešní dobu trochu nezvyklým – korespondencí. Mimo jiné jsme se ptali na jeho novou knihu, nazvanou Můj přítel rys.

Po třech dnech v Dawsonu a nějakých formalitách s úřady ohledně práce jsme se setkali s naším hostitelem Mikinem, který se vrátil z divočiny, kde zanechal ženu a jednu z vyženěných dcer. Nechtěly ho pustit, umluvil je jen na jeden den a hned musí zpátky, což znamená, že úřadování přerušujeme a využíváme možnosti se svézt a podívat se do buše. Dostat se tam není totiž jen tak. Stejně jsme plánovali, že se na trap-line podíváme a když tam teď jsou, naskytuje se nejlepší příležitost. Náš hostitel Mikin s ženou Joanne a dcerou Mary jezdí na trap-line každý podzim a jaro.

Vydáváme zpěvník nejslavnějších trampských písniček z první republiky spolu s původními unikátními nahrávkami na CD.

Rozhovor s Jaroslavem Monte Kvasnicou vás zavede do života tohoto známého publicisty, odborníka na život vlků a propagátora canicrossu a dogtrekingu. "Některým myslivcům jsou vlci stále trnem v oku jako – škodná. Přitom mají nesmírně kladný vliv na zdravotní stav vysoké zvěře, mohli by pomoci vyřešit problém s přemnoženou černou zvěří a mají i nesmírný vliv na ozdravění lesních porostů," říká J. M. Kvasnica.

Pět dní volna se nezdá příliš, ale i tak se dá díky bicyklu prozkoumat část zeměkoule. A to ta, kterou mám přímo za humny.

Rumunské hory jsou pojem. Rozlehlé masívy jižních Karpat, kde člověk potkává jen stáda ovcí a sem tam salaš, rozeklané vrcholky skalnatých partií i oblé kopce s temnými smrkovými porosty, stejně jako krasové útvary – to vše jsou rumunské hory. Koneckonců jména Fagaraš či Retezat někdy slyšel snad každý cestovatel. Toulal se tudy i Miroslav Nevrlý, jenž své dojmy zachytil v poutavé knize Karpatské hry. Navštívil jsem čtyři pohoří v této balkánské zemi a každé ve mně zanechalo jiný dojem.

Rozhovor s Erikem Balážem, který strávil stovky dní pozorováním medvědů v divoké přírodě Vysokých Tater a napsal o tom knihu Posledná pevnosť.

Na poslední ornitologické exkurzi pro veřejnost, která se uskutečnila v sobotu 21. listopadu na Tovačovsku pozorovali ornitologové vzácnou potápku rudokrkou.

Vydáváme knihu, která patří v USA mezi nejlépe hodnocené knihy z oblasti života v divočině.

Kniha Vábení Ducha Karpat je novinkou z oblasti přírodní poezie v próze. Její autorka Věra Koutecká se léta věnuje ochraně přírody a Karpaty procestovala mnohokrát sama nebo i se svými syny. Se svými inspiracemi se nám svěřila v následujícím rozhovoru.

Už dlouho jsem se těšil, až vyrazím s naší tříletou dcerkou na první pěší vandr. A nápad s kočárkem perfektně vyšel. Kočár uvezl všechno - stan, spacáky, vybavení i dítko ujdoucí samo sotva pár kilometrů. Přesto jsme jich zvládli asi dvaadvacet a ještě si zašplhali po skalnatém hřebenu k rozhledně.